Osadní potlach je vždy velká událost, jsou pozvané osady, například: Faberka, Hasani, Havrani, Kamarádi ze severu, Mňouci, Myšáci, Louisiana, Askalona, Dashwood, Rewaston, Údolí raků, Proudy, Maják, Ztracenka, Kansas, Maják, Utah, Havran, Unkas a další kamarádi. Skoťáci připravují vše již dlouhé týdny předem. U osadního pomníčku zavzpomínáme na nežijící kamarády, hudebníci zahrají píseň Odešel kamarád. Od osadního pomníku nese naše mládež osadní vlajku až na hřiště. Dodržují se dlouhá léta stejné tradice. Na každém potlachu vzpomeneme na zakladatele SKOTu, na zakladatele osadního hřiště. Také vždy předá Gubby pamětní listy všem účastníkům nohejbalu, který se v roce 1975 konal k příležitosti znovu založení osady SKOT. Oheň zapalují vždy 4 kamarádi z našich spřátelených osad a nebo místní kamarádi. Při zapálení ohně je také naše mládež. Představí se hudebníci, zazní známé i méně známé písničky, sejde se opravdu velké množství kamarádů a muzikantů. Klubovna na hřišti nabízí občerstvení, stejně jako hospoda U Taterů. Bedřiška peče, smaží, vaří, aby byl každý spokojený. Její celá rodina pomáhá, třeba v klubovně na hřišti se podává také občerstvení. Osadní hřiště, kde se potlach koná, je vsazeno v lese a atmosféru potlachu jen umocňuje. Posezení kolem ohně, je jistě za chladných večerů příjemné nejen tím teplem. V klubovně na hřišti, určitě také.
